Reportáž o Mexiku

Co byste měli vědět pro začátek:

Mexiko se nachází v severní Americe! Zkuste ňákýmu Mexikánci říct, že se Mexiko nachází ve střední, nedej bože jižní Americe a uvidíte, jak hnedle začne argumentovat a obhajovat to svoje. Jsou na to hákliví asi tak stejně, jako Češi na to, když je někdo zařadí do bývalého Ruska. Označení Latinská Amerika jim taktéž není nikterak příjemné, ale zde už jim argumenty docházejí. Žádný Mexičan vám nezapomene připomenout, že téměř polovina mexické půdy se nachází na území USA, kterou jim Američani „ukradli“ (ve skutečnosti ji Američanům prodal za pár peněz jeden z mexických presidentů). Američany tady nazývají Gringos a USA Gringolandia. Evropany mají všeobecně více v oblibě než Gringos, i když pro některý jedince, hlavně z vesnic, jsou všichni vysocí, bílí a světlovlasí lidi zkrátka Gringos. To nic nemění na tom, že Mexiko je země tuze krásná a zajímavá, ale pro překvapení mnohých, je to země na naše poměry drahá!

Příjezd:

Mexiko se nachází na severní polokouli tudíž tam oficiálně mají stejné roční období jako my v Evropě. Ale taková mexická zima nemá s tou evropskou takřka nic společného, jsou zde spíše jen chladné noci, přes den teplo, s mrazem se nesetkáte a sníh si budete moci prohlédnout jen na špičkách nejvyšších hor (hl. Popocatépetl a Mujer Dormida), do kontaktu se s ním určitě nedostanete. V jižní části země a podel pobřeží je po celý rok, dá se říct, téměř stejně, jen v létě tu je extrémní vedro. Přibližně od května do října je v Mexiku období dešťů, to ale neznamená, že celé dny prší a prší. Prší zde v téměř pravidelných několikahodinových intervalech vždy odpoledne. Nejlepší období na návštěvu Mexika je proto podle mého leden – duben, pak už je příliš vedro a mraky turistů.
Do Mexika se dostanete letecky, od nás většinou přes Frankfurt nebo Londýn, cena letenky pro studenta, mimo hlavní sezonu, vyjde na 17.000 korun vč. poplatků. Češi do Mexika nepotřebují vízum, na dobu 90ti dnů máme s Mexikem uzavřený bezvízový styk, je však nutné si na letišti ohlídat, aby vám do vstupní karty opravdu napsali oněch 90 dní, úředníci na pasový kontrole totiž většinou automaticky napíšou 30 dní, takže jim musíte vysvětlit, že jste češi a tudíž máte právo na celých 90 dní. Vstupní karta je zdarma, dostanete jí buď v letadle nebo pak na letišti. Při vstupu do Mexika se platí nějaké vstupní poplatky, ale ty jsou automaticky zahrnuty v ceně letenky.

Doprava:

Je nutno počítat s tím, že doprava v Mexiku je drahá, respektive hodně drahá! MHD a přibližováky na kratší vzdálenosti jsou ještě jakštakš cenově přijatelné, ale platí, že čím dále jedete, tím vás to vyjde dráž, a to z důvodu, že dlouhé spoje z pravidla zprostředkovávají pouze společnosti 2. a 1. třídy. Stopovat v Mexiku je takřka nemožné, při pokusu o stop je třeba se obrnit více než špetkou trpělivosti, protože bude určitě ňáký čas trvat, než vám někdo zastaví. Určitě nemá cenu stopovat na delší vzdálenosti, využití stopu lze doporučit pouze na krátké vzdálenosti (max. několika kilometrů), dobré zkušenosti se stopem máme pouze z pobřeží Pacifiku.

Peníze:

Oficiální měnou Mexika je peso, Mexičani často používají zkratku $, od US dolaru lze rozeznat tím, že to S u pesa je pouze jednou přeškrtnuté, zatímco u US dolaru je přeškrtnuté dvakrát. V době naší návštěvy se 1 peso pohybovalo na hranici 2,50 korun. Vyměnit peníze v jakémkoliv větším městě nebo turistických střediscích není problém, a to jak US dolary, tak i eura. Výběr z bankomatu je výhodnější než výměna hotovosti, ale pouze v případě výběru vyšší částky (kvůli poplatkům, které si následně banka za výběr naúčtuje), síť bankomatů je poměrně slušná.

Komunikace:

Komunikace se světem funguje bez problému. Volání do USA nebo Kanady stojí pár korun, do Evropy už je to horší, to už si musíte připlatit. Internet najdete už téměř v každém městečku, přičemž platí, že čím více konkurentů se na daném místě nachází, tím je levnější, proto nejlevnější internet najdete ve větších městech, ale mimo centrum!

Ubytovaní:

Ubytování v Mexiku je drahý, ostatně jako všechno ostatní. Nejlevnějším ubytováním je zpravidla dormitory (běžně 40-50 pesos na osobu), ale při troše snahy se dá nalézt za stejnou cenu na osobu 3-4 lůžkový pokoj někde v hostelu. Na pláži je ubytování o něco dražší, v tomto případě je nejlevnější si pronajmout hamacu (síť) nebo spát ve stanu (u Pacifiku 30 pesos na osobu, v Karibiku 30-50 pesos). Úplně nejdražší ubytování je v Cancúnu, Cancún nemá se zbytkem Mexika snad vůbec nic společného, snem každémo Mexikánce je podívat se do Cancúnu, ale netušim proč, je to klasický turistický středisko, přeplněný obrovskýma a superdrahýma hotelama zaplněnýma zásadně Američanama, je to takový malý USA na území Mexika, nejlevnější ubytování, co jsme zde našli bylo 250 pesos pro 3 osoby (tj. 83 pesos na osobu).

Jídlo a pití:

Mexická kuchyně je jiná, než na kterou jsme zvyklí z Evropy, to nic ale nemění na tom, že je výborná. Ať si dáte cokoliv, věřte, že skoro pokaždé to bude s tortillama (plackama, většinou z kukuřice). Tortilly Mexičani jedí jako přílohu úplně ke všemu. Nejlevnější a nejchutnější jídlo prodávají přímo na ulici nebo na místních tržištích. K mexickým specialitám patří tacos (různé druhy masa, ale i sýr, brambory aj. zamotané v kukuřičné nebo pšeničné tortille), tortas (houska plněná čímkoliv, hl. masem se sýrem), quesadillas (rozpečené tortilly plněné sýrem, nebo i jinou přísadou), gorditas (fazole, kuře, chorizo, sýr nebo něco jiného zapečené v kukuřičnym těstě), tamales (krupičné těsto se salsou nebo sladké zamotané v kukuřičnym nebo banánovym listu), pozole (vývar s masem a kukuřicí), mole (tmavá omáčka vyráběná z chille a čokolády většinou podávaná s kuřetem) a další ňamky. Nejlepším dochucovadlem je salsa verde nebo salsa roja (omáčka buďto ze zelených nebo červených chilli papriček). Pro zmlsané jazýčky Mexiko nabízí celou řadu restaurací ze všech koutů světa, jen na českou tu nenarazíte. Nejčastější jsou italské (klasické pizzerie), čínské, japonské (hlavně sushi) a argentinské (kde dělaji úplně božský stejky a bifteky). Z fast-foodu tu v každém větším městě naleznete KFC, Burger King, McDonalds, Dunkin’ Donuts ad. Máte-li možnost připravovat si jídlo sami, suroviny nejlevněji nakoupíte ve velkých supermarketech, nejlevnější a nejchutnější ovoce a zelenina je k dostání na trhu. Jak jsou Češi na prvním místě v konzumaci piva na hlavu, tak jsou Mexičani na prvním místě v konzumaci koly. Pivo mají taky v oblibě, hlavně nemůžou vynachválit tu svojí Coronu, i když tu jsou k dostání i lepší piva (Victoria, Negra Modelo aj.). Pivo tu pijou zásadně lahvový, na točený pivo narazíte hodně zřídka. Pivo tu pijou na různý způsoby: samotný, se šťávou z limetek a se solí, nebo ve formě tzv. michelady, o které můžu říct, že je obzvláště nechutná – pivo smíchané se šťávou z limetek, ochucené trochou tabasca, worchestru, magi a soli a s pár kostkami ledu; výsledek má takovou hořko-slano-kyselo-pálivou chuť, jen si představte, jaká to musí být dobrota! Refrescos (různý limonády vč. koly) jsou tu dosti drahý, pivo je ještě o něco dražší. Zajímavé je, že různý ty limonády prodávají většinou v půllitrových skleněných lahvích, zatímco pivo jen ve třetinkách, maj to tam přesně naopak, než u nás. V supermarketech se dají sehnat i dvou a půllitrový petky limonády a skleněný litrovky pifka, což je většinou cenově výhodnější. Na ulicích prodávají vynikající licuados (ovocný mléčný nebo vodový koktejly), ňam. Nejlevnější tvrdej alkohol je bacardi. Mexiko je však proslavené svou výbornou tequilou a mezcalem, obojí se vyrábí z modrýho agáve, rozdíl je ve způsobu výroby. Je nutno si uvědomit, že tequila nikdy nemá červa! Dostane-li se vám do ruky tequila s červem, zcela jistě se jedná právě o mezcal. Z agáve se vyrábí ještě další alkoholický nápoj – pulque. Jedná se o jakousi zkvašeninu většinou ochucenou mangem, ananasem nebo rajčetem, která mě osobně přišla dosti nechutná, ale mým spolucestovatelům celkem zachutnala.

Nákupy:

Mexiko je drahý. Dá se tu sehnat na co si vzpomenete, ale rozhodně nemá cenu kupovat tu něco, co vyloženě nepotřebujete. Nejlevněji se nakupuje na tržišti, kde seženete takřka vše potřebné pro normální život, od jídla, přes drogistický zboží, boty, hadry až po drobnou elektroniku, o kvalitě lze však pouze spekulovat. Nejběžnějším suvenýrem je určitě tequila nebo mezcal, obojí se dá koupit v každém větším supermarketu, ale nejlepší je to v malym specializovaným obchodě mimo centrum města. Nejlepší tequila a mezcal jsou z čistého agáve (na lahvi napsáno jako 100% agave). Určitě nenechávejte nákupy až na letiště, všechno je tam o dost dražší než běžně v ulicích. Dalšími typickými suvenýry jsou sombrera, poncha, hamaky (sítě), deky v indiánských barvách, aztécký kalendář v jakékoliv podobě (kamenný, kovový, sádrový nebo jen nakreslený na papíře aj.), různý druhy chilli papriček aj.

Lidi:

Mexiko je rozvojová země 3. světa, 70% veškerého obyvatelstva, což je zhruba 70 milionů lidí, žije v chudobě. To nemění nic na tom, že Mexičani jsou většinou milí, vstřícní a hodní lidi. Pokud máte možnost se s nimi více sblížit, určitě vás přijmou skoro jako za vlastního. Většinu obyvatel tvoří míšenci bělochů (Evropanů) a původních obyvatel (indiánů). Na černochy tady narazíte jen výjimečně, ti se shlukují pouze v některých přístavech v Mexickém zálivu. Zhruba 15% obyvatelstva tvoří „čistokrevní“ indiáni. Všichni Mexičani jsou silně věřící křesťani. Indiánské menšiny si vytvořili své vlastní náboženství, jakousi směs původního náboženství a křesťanství. Co se týče vzdělanosti, lze Mexičany rozdělit na dvě skupiny: lidi z měst, tj. lidi vzdělaný, a lidi z vesnice, kteří sotva umí číst a psát. Ve městech většinou není problém najít anglicky mluvící Mexičany. Vesnické obyvatelstvo má za svůj rodný jazyk téměř pokaždé jakýsi dialekt od vesnice k vesnici různý, lépe řečeno jedná se o paskvil původního indiánského jazyka se španělštinou, španělštinu však bez problému také ovládají, s cizími jazyky tady neuspějete.

Celkem:

Mexiko je úžasná země. My jsme zde strávili celkem 9 týdnů. Během těchto týdnů jsme stihli zavítat i do sousední Guatemaly. V Mexiku jsme navštívili nespočet koloniálních měst, shlídli jsme pláže Pacifiku i Karibiku a navštívili kvantum indiánských, převážně pak mayských památek (převážně pyramid), které nás pak poměrně rychle omrzely, je to přece jen takřka pořád jedno a to samý. Vstupy na tato místa jsou místy nehorázně drahý, my naštěstí se studentskými průkazy (platí zde pouze místní studentské průkazy, na ISICa se nikam nedostanete) prošli všechno zdarma. S ubytováním a stravou se vejdete do 10 USD na den, což není zrovna málo, nejnákladnější položkou rozpočtu cesty jsou pak cesty autobusem. Návštěvu Mexika si určitě nenechte ujít, Mexiko je úžasná země!