Reportáž o Tibetu

Tibet jsme se rozhodli napsat zvlaste, neb je i tak Cina dost velika a taky proto, ze se lisi. Samozrejme bychom radsi, aby se Tibetane dockali opet sve samostatnosti, ale to se zda byti nerealne, takze cinsky vliv bude dale v nezmensene mire pokracovat a po dostaveni megaprojektu zeleznice z Golmudu uz toho z zdejsi odlisne kultury zrejme moc nezbyde.

Jak se dostat do Tibetu:

Zatim ale krome letecke dopravy (z Cheng-du i Golmudu okolo 1700 Y) zbyva pro cizince jedina legalni cesta a tou je autobus ze severocinskeho mesta Golmud (pokud tedy neprijizdite z Nepalu, coz nebyl nas pripad). K ceste do Tibetu samozrejme potrebujete povoleni, ktere je mozno poridit pres cestovku, se kterou jedete nebo i individualne jako soucast vasi jizdenky u CITS, pricemz tvori zhruba 500 Y z ceny. Dalsi "nezbytnosti" je specialni pojisteni, minimalne 3 denni pobyt s turou a zpatecni jizdenka, to vse vam tu samo taky vyridi a cely balicek prijde na cca. 1700 Y/osobu, tedy asi 210 USD. Problem je v tom, ze pokud si tenhle jediny oficialne legalni vstup nezaplatite, mohou vas kdekoli na ceste do Lhasy (priblizne 1200 km, 30 - 60 h cesty) odhalit policejni kontroly, kterymi dopravni prostredek projizdi a bez navraceni vynalozene sumy vratit odkud jse prisli. Pro ridice pak tkvi riziko v pokute az 2000 Y a odebrani ridicaku. Proto ani stopovani neni dobry napad a pokud chce tedy clovek usetrit, nezbyva nez se domluvit na cerne jizde za umirneny poplatek s nekym, kdo je ochoten to risknout. My nasli takoveho podnikavce uz v Xiningu (700 km pred Golmudem) a ilegalni cesta pres Golmud nas stala krome mladi, ztraceneho za tech 80 hodin v autobuse jeste 800 Y/osobu navic, pricemz s nami jeli jeste 2 kanadanky (platili 1100/os.) a dalsi kanadsko-austraska dvojice (1250Y/os.!). Zavisi tedy ciste na tom, na kolik ridice usmlouvate. Behem cesty by meli byt jen 2 ostrejsi stanoviste kontroly - hned asi 20 km za Golmudem (projeli jsme normalne vzadu, jen oblozeni dekama aby nas nebylo zvenku videt) a pak pred mestem Nagqu (Nacu), z ktereho mel nas ridic tibetskeho autobusu nejvetsi strach a pred kterym jsme museli slibit, ze se shovame do kufru autobusu a pod plachtu na strese. Nakonec na to nedoslo, neb ridic se od kohosi dozvedel ze na checkpointu se dnes zrovna nekontroluje a tak jsme projeli ani nevedeli jak. Spousta cestovatelu nam ale referovalo, jak je odhalili pri stopovani, obchazeni kontroly nebo ve mestech a otocili bez milosti klidne i za hranicemi Tibetske autonomie. Mimochodem zrovna kolego-klokani par to zkousel uz podruhe po neuspesnem pokusu o proniknuti cestou ze Sechuanu-tedy vychodu. Tezko rict, jestli jsme meli takovou kliku, nebo bylo na pozemni turisty preci jen pozde, ale z predstavy, ze nas po 60 - 70 hodinach v autobuse otocej a cely to bylo marny (nehlede na penize) nam naskakoval pasovy opar. No, nakonec jsme se tedy do Tibetu dostal a paklize jste jednou ve Lhase, nikdo jiz o vstupni povoleni neprojevuje zajem.

Doprava:

Ani tak ale neni cestovani po strese sveta zadnej med. Do spousty mist (Mt. Kailash, Everest Base Camp, Samye, Tsetang atd.) je treba specialni povoleni (dalsi penize mistni PSB = public security bureau) a navic se sem nedostanete lokalnimi autobusy. Jednou z moznosti jiz praktikuje 99% cestovatelu je tedy zkusit sehnat spolecnost pro vas vybrany vylet a spolecne (maximalne 5 lidi) si pak pronajmout jeep. Druha je jet verejnym busem kam az se to da a odtud zkusit stopovat. To ale neni zadnej med, neb ridici kamionu maji zakazano cizince vozit (pokuta) a jeepy jezdi obvykle plne nebo chteji zaplatit (casto celou sumu!). Zkusili jsme oboje a obe ma sve klady - stopem se vetsinou nakonec dostanete a usetrite, ale stoji to spoustu casu a handrakovani no a jeepem naopak. V zakladu stoji cesta jeppem 3.50 Y/km (stare jeepy) nebo 5Y/km (nove Land Cruisery), ale je nutno pak zapocitat i cestu zpet, i kdyz jedete treba jen jednu cestu. Pozor je treba si davat na ridice - vycuranky, kteri vas nechaji podepsat papir, ze neruci za pocasi a v pulce cesty to pak chteji kvuli par centakum snehu otocit (penize uz samo neuvidite). My museli toho naseho prinutit takrka nasilim a vse probehlo naprosto v pohode.. Hlavni tepnou Tibetu je Dalnice Pratelstvi, spojujici Lhasu s Nepalem ale pozor, zadnou osmiproudovou highway si nepredstavujte - jde o misty asfaltovou silnicku, kterou soustavne prebihaj ovce a kozy, udrzuji Tibetane s lopatami a kdyz projizdite civilizaci, vzdy se najde nekdo, kdo vam mava :).

Hotely:

Hotely v Tibetu jsou zhruba stejne drahe jako v Cine, ceny se pohybuji od 20 - 25Y za nocleh, pricemz sehnat hotylek se da prakticky vsude, tzn. napriklad i Nam-Tso Lake, Everest Base camp apod. a ve mestech je jich samozrejme prehrsel. Urcite se hodi vlastni stan at uz na trek nebo pokud clovek nechce setrvavat v omezene lokalite (viz. Everest), my ale meli v rijnu uz dost snehu a zimu, takze jsme ho nakonec uzili jen 4x.

Mestska doprava:

Mestskou dopravu zajistuji mikrobusy (2Y). riksi nebo taxiky (Lhasa 10Y, Shigatse 5Y kamkoli), ale vsechna ostatni "mesta" je diky sve rozlehlosti mozno v pohode obejit pesky.

Jidlo:

Jidlo je v Tibetu hodne poznamenano cinskym vlivem, pouzivaji tedy jiz i hodne zeleniny, ale oproti Velkemu osvoboditeli je tu prece jen malicko draz-jidlo vetsinou 15 - 20Y, ryze klasicky 1 - 2Y. Restauracky a jidelnicky jsou opet uplne vsude, nicmene pokud chce clovek drobet mimo civilizaci, da se ve Lhase i Shigatse koupit v poho susene maso, susene i cersve ovoce, konzervy i polivky.

Komunikace:

Komunikace se svetem je v pohode, neb ve Lhase a Shigatse jsou internetove kavarny (za 4 - 5Y/h), telefony, faxy atp. a vsechno to slusne beha.

Vylety:

Nejlepsi vylety jsou urcite Everest (nikoli nechat s odvest tam, dat si pivo a jet zpatky), jezero Nam-Tso a samozrejme Lhasa samotna, ktere muzeme stopro doporuci, oproti tomu ze jsme nemohli jet na Mt. Kailash, tibetskou posvatnou horu uz proto, ze byl zrovna rok kone a jeji obejiti se pocita 13x toho normalniho a musela byt tedy plna poutniku, ale nejlevnejsi cesta jeepem vyjde na 4500 - 5000Y/os. tzn. pres 17 000 kc!!) za desetidenni trip, coz si holt dovolit nemuzeme :(.

Lide:

Lide jsou v Tibetu naprosto uzasni! Je tu samozrejme spousta Cinanu v oblecich ci uniformach, ale Tibetany bezpecne poznate. Jsou tmavsi, maji od slunce rude skvrny na tvarich a prestoze je spousta tech, kteri jiz odlozili tradicni odev a triskaji spolecne s ostatnimi penize z turistu, je stale dostatek domorodcu, kteri putuji plazenim na svych poutich, zatimco jim jejich draha polovicka tahne vozicek s perinami. Ve Lhase zvlaste ve ctvrti Barkhor okolo palace Jokhang a pak samo v kazde vesnicce, mimo vas tihle lide okouzli nadhernym usmevem, ktery stoji za tu cestu a penize. (Zni to sice prehnane romanticky ale je to tak!).

Shrnuti:

Celkove nas tech 15 dni v Tibetu stalo na 2800Y (10000kc) kazdyho, pocitaje i cestu dovnitr a ven, coz je nemala polozka, i tam se z vas sice budou snazit obchodnici a zebrajici deti sedrit kuzi, ale jak jste jednou tam, daji se naklady udrzet na rozumne hranici. Vynalozenych prostredku ale rozhodne nelitujeme neb priroda, lide i ty zbytky tibetkse kultury, ktere tu Cinani milostive nechali (mozna to nebude trvat dlouho) za to krajopadne stali!